Dali jste zaměstnanci výpověď? Musíte mu dát volno k vyhledání nové práce

Dali jste zaměstnanci výpověď? Musíte mu dát volno k vyhledání nové práce

Zákoník práce pamatuje i na zaměstnance, kteří bezprostředně před skončením pracovního poměru potřebují volno k vyhledání nového pracovního místa.

Podle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, přísluší zaměstnanci pracovní volno k vyhledání nového pracovního místa. V jakém rozsahu se poskytne a jde o placené, či neplacené pracovní volno?

 

Volno k vyhledání nového pracovního místa

Příloha k nařízení vlády o osobních překážkách v práci popisuje volno k vyhledání nového pracovního místa v bodě číslo 11. Zde se píše, že pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

 

Důležitá osobní překážka v práci

Z výše uvedeného je zřejmé, že jde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, kdy si bude hledat další pracovní poměr. Ideálně tak, aby navazoval na skončení stávajícího pracovního poměru. Rozsah volna je vymezen na nezbytně nutnou dobu, nejvýše půlden v týdnu. Což automaticky neznamená půlden, ale tolik, kolik je potřeba k vyhledání nového pracovního místa, tj. nezbytně nutná doba. Jestliže by zaměstnanec potřeboval delší čas, je možné se dohodnout na čerpání řádné dovolené, náhradního či neplaceného volna.

 

Slučování volna a jeho celkový rozsah

Příloha k nařízení umožňuje se souhlasem zaměstnavatele toto volno slučovat. Zvlášť u několikakolových pohovorů či v případě nového pracovního místa ve vzdálenější lokalitě nebude ani půlden pracovního volna dostačující. Je tak možné jednou za dva týdny čerpat překážku v práci v rozsahu jednoho dne, případně po čtyřech týdnech využít k hledání nového pracovního místa rovnou dny dva atd. Je zde však zdůrazněno se souhlasem zaměstnavatele.

Zaměstnavatel takový souhlas nemusí poskytnout a sloučení pracovního volna zaměstnanci umožnit. Důvody mohou být jakékoli, kupříkladu obtížné zajištění provozu atd. Ovšem důvody nemusí zaměstnanci sdělovat. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí, pracovní volno slučovat nelze a bude se čerpat standardně nezbytně nutná doba, nejvýše půlden v týdnu.

Protože výpovědní doba trvá dva měsíce, lze pracovní volno k vyhledání pracovního místa čerpat v této době. V příloze to sice není výslovně uvedeno, ale tato doba by podle dostupných právních názorů neměla být delší ani v případě, kdy je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána delší výpovědní doba.

 

Placené, nebo neplacené pracovní volno?

V příloze k nařízení vlády je uvedeno: s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Půjde tedy o volno placené (placená překážka v práci na straně zaměstnance). Jde o organizační důvody na straně zaměstnavatele a zdravotní důvody na straně zaměstnance.

  • § 52 písm. a) – zrušení zaměstnavatele nebo jeho části
  • § 52 písm. b) – přemístění zaměstnavatele nebo jeho části
  • § 52 písm. c) – nadbytečnost zaměstnance
  • § 52 písm. d) – zdravotní důvody zaměstnance (na základě posudku nemůže vykonávat práci z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání)
  • § 52 písm. e) – zdravotní důvody zaměstnance (na základě posudku nemůže vykonávat práci – obecné zdravotní důvody).

V případě ostatních výpovědních důvodů ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance, skončení pracovního poměru dohodou (z jiných důvodů nebo bez uvedení důvodů) či uplynutí doby určité, jde o neplacené pracovní volno. Nové zaměstnání je možné takto hledat vždy dva měsíce před skončením pracovního poměru.

 

Žádost o poskytnutí pracovního volna

Zaměstnanec však nemůže čerpat toto volno automaticky. Stejně jako v případě jiných překážek v práci na straně zaměstnance se využije ustanovení § 206 zákoníku práce. Píše se tu, že pokud je zaměstnanci překážka v práci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.

Měl by se tedy se zaměstnavatelem dohodnout, jakým způsobem a s jakým časovým předstihem bude o čerpání volna informovat. Je rovněž na zaměstnavateli, zda a jakým způsobem bude požadovat prokázání překážky. Například potvrzením o účasti na pracovním pohovoru, prokázáním přípravy na výběrové řízení, hledání v databázi volných pracovních míst, komunikace s úřadem práce, absolvování vstupní lékařské prohlídky atd.

 

Zdroj: Podnikatel.cz
Autor: PhDr. Dagmar Kučerová