Jaké jsou lhůty pro přiznání a přehledy OSVČ? Máme daňový kalendář pro rok 2023

Jaké jsou lhůty pro přiznání a přehledy OSVČ? Máme daňový kalendář pro rok 2023

OSVČ, které nebyly loni v režimu paušální daně, mají při elektronickém podání daňového přiznání čas až do začátku května. Pozor však na povinné online podání.

Ti, kdo už budou mít zpřístupněnou datovou schránku, budou totiž muset podat přiznání elektronicky. Přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zdravotní pojišťovnu se pak podávají měsíc od termínu pro podání přiznání. Server Podnikatel.cz opět sestavil přehled termínů pro OSVČ, které se týkají daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění.

¨

Paušální daní se lze vyhnout papírování i ušetřit

Do 10. ledna mají OSVČ čas na to, pokud splní příslušné podmínky, aby byl tento kalendář termínů posledním. Stačí se přihlásit k paušální dani a zbavit se jednou měsíční platbou dvou až tří různých záloh a také povinnosti podávat přiznání a přehledy. Od roku 2023 se zvýšila hranice příjmů ze samostatné činnosti, kterou musí OSVČ pro vstup do paušálního režimu daně splnit, na 2 miliony korun. Kvůli širokému rozpětí příjmů paušalistů není měsíční paušální záloha pro všechny OSVČ ve stejné výši, jako byla dříve, ale zavedla se 3 pásma odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

V prvním pásmu je paušální daň stanovená stejně jako v současnosti, tedy z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro rok 2023 jde o částku 6208 Kč. V druhém pásmu se platí 16 000 Kč a ve třetím 26 000 Kč.

 

Jak paušál získat

Pro vstup do paušálního režimu stačí finančnímu úřadu podat oznámení. Oznámení o vstupu do paušálního režimu musíte podat do 10. ledna roku, od kterého chcete paušální daň uplatňovat. Pro rok 2023 je tedy nutné podat oznámení do 10. ledna 2023. Samotná paušální daň je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Pozor rovněž na to, že když se nyní přihlásíte do paušálního režimu, stále musíte podat přiznání a přehledy za rok 2022.

 

Kdo byl v paušálním režimu už v loňském roce, stále splňuje podmínky a chce v něm zůstat, nic řešit nemusí a stačí pouze změnit výši paušální daně na základě příjmů v roce 2022. V případě, že následující rok již nebude spadat do prvního pásma, ale do vyššího, musí podat oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu.

Pozor ovšem na to, že toto neplatí pro přechod roku 2022 a 2023. Pokud OSVČ byla loni v paušálním režimu, ale zároveň přesáhla hranici příjmů 1 milionu korun, může být sice i pro rok 2023 v paušálním režimu, musí však nejprve podat oznámení o ukončení paušálního režimu (dle stávajícího § 38lg zákona o daních z příjmů) a následně podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na sociální a zdravotní pojištění. Dále musí takový poplatník pro pokračování v paušálním režimu i v roce 2023 podat správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu odpovídající minimálně výši pásma dle dosažených příjmů v roce 2022.

 

Elektronicky lze přiznání podat až v květnu

Základní lhůta pro podání daňového přiznání zůstává řadu let stejná, tedy do pátku 1. dubna, přesto lze od předloňska podat v některých případech přiznání až 2. května. Platí totiž, že podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat v úterý 2. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 2. května).

 

Zároveň se zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce roku 2019 bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To již není nutné a stačí, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty a s přiznáním teprve plnou moc doručí.

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta počítá od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Kdo by pak podal přiznání třeba až v srpnu, výše sankce by závisela na tom, zda přiznání podal elektronicky či jej za něj podal poradce. Pokud by dotyčný podal přiznání v srpnu v papírové podobě, sankce by se počítala od dubna. Pokud by jej podal elektronicky, penále by naběhlo od května, a pokud by jej za něj podal poradce, pokuta by se počítala až od července.

 

Kdo musí podat přiznání povinně elektronicky

Někteří podnikatelé mají za povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře. Konkrétně se to týká osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku na základě zákona, typicky firem nebo vybraných profesí. Za nedodržení elektronické formy podání pak následuje pokuta 1000 Kč.

Pozor ovšem na to, že nově budou povinně zřízeny datové schránky všem podnikajícím fyzickým osobám, což s sebou nese povinnost podávat přiznání online. Řada OSVČ se však i letos (tedy přiznání za rok 2022) může povinnému elektronickému přiznání vyhnout. Platí totiž zároveň, že zřizování a zpřístupňování datových schránek bude probíhat postupně dle dikce zákona, tedy období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023. Povinnost elektronické komunikace je přitom spojena se zpřístupněnou datovou schránkou. Jinými slovy, dokud OSVČ nebude mít datovou schránku zpřístupněnou, může klidně podat přiznání v papírové podobě.

Navíc je rozdíl mezi zřízením datové schránky a jejím zpřístupněním, které nastává až s prodlením po zřízení. Konkrétně platí, že datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením do ní, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů. Kdo chce podat přiznání papírově, může tak učinit i do dvou týdnů poté, co mu úřad datovou schránku zřídí a pošle mu přihlašovací údaje (nesmí ji však zpřístupnit přihlášením).

 

Jaké jsou pokuty za pozdní podání

U podání daňového přiznání stále platí liberační lhůta 5 pracovních dnů, o kterou se lze beztrestně opozdit. Pokud navíc penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí.

U pozdního doplacení daně pak liberační lhůta činí 3 kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.

Úrok z prodlení, který se platí při opožděném doplacení daně, se odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, +  8 procentních bodů. Aktuálně tedy 15 %.

 

Jaké jsou lhůty pro zdravotní a sociální pojištění

Oba přehledy, jak pro zdravotní pojišťovnu, tak pro ČSSZ, je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy v úterý 2. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do čtvrtka 1. června.

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíší a podá přehled například už 1. února, musí pojistné uhradit do 9. února.

 

Jaké jsou sankce při zpoždění

Za den platby se považuje i u pojistného den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Kdo zaplatí pozdě, může obdržet penále. Výše sankce činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Penále nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.


Zdroj: Podnikatel.cz
Autor: Daniel Morávek