V roce 2023 se mění nezabavitelná částka, ale i postup výpočtu

V roce 2023 se mění nezabavitelná částka, ale i postup výpočtu

Pro lednové exekuční a insolvenční srážky ze mzdy použijí zaměstnavatelé nové nezabavitelné částky i nový postup výpočtu. Změnilo se příslušné nařízení vlády.

Nezabavitelná (nepostižitelná) nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách, které bylo aktuálně novelizováno.

 

Nezabavitelná částka mzdy od ledna 2023

Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami), eventuálně úpadce (zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Od ledna 2023 činí nezabavitelná (nepostižitelná) částka dlužníka 13 638 Kč. Na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, se uplatní 1/4 z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 3 409,50 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je stanovena na 30 685,50 Kč.

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a tradičně zveřejněny formou nařízení vlády. K 1. lednu 2023 však bylo i novelizováno nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.

 

Základní částka, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby podle zvláštního právního předpisu na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli.

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

 

Důležité údaje pro stanovení nezabavitelné částky

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. V průběhu výpočtu se obvykle pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.


2022 od 1. 10. do 31. 12. 2022 2023 od 1. 1. 2023
Životní minimum jedince

 4 620,00 Kč

Životní minimum jedince 4 860,00 Kč
Náklady na bydlení

6815 + 1120 + (1/2 z 4500) Kč

Náklady na bydlení pro dvě osoby 14 197 + 1400 Kč
Základní nezabavitelná částka

14 805,00 Kč

Základní nezabavitelná částka 20 457,00 Kč
Dvojnásobek nezabavitelné částky

29 610,00 Kč

Jeden a půl násobek nezabavitelné částky 30 685,50 Kč
3/4 ze základní nezabavitelné částky

11 103,75 Kč

2/3 ze základní nezabavitelné částky 13 638,00 Kč
1/3 z nezabavitelné částky

3 701,25 Kč

1/4 z nezabavitelné částky 3 409,50 Kč
1/3 zbytku čisté mzdy

9 870,00 Kč

1/3 zbytku čisté mzdy 10 228,50 Kč

 

Příklady nezabavitelných částek:

  • Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 13 638 Kč.
  • Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 23 867 Kč (13 638 + 3409,50 + 3409,50 + 3409,50).

 

Připomenutí postupu výpočtu

  1. Stanovíme čistou mzdu.
  2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (13 638 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (3409,50 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
  3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než jeden a půl násobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 30 685,50 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 30 685,50 Kč vychází 10 228 Kč. Případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného. Aktuálně však vychází zaokrouhlení 1,50 Kč (z důvodu úpravy plně zabavitelné částky z dvojnásobku na jeden a půl násobek). V tomto případě bude třeba postupovat tak, aby mzda nevycházela na haléře, a tomu přizpůsobit i rozdělení tohoto zbytku mezi povinného a srážky ze mzdy.
  4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Před těmito pohledávkami si může zaměstnavatel uplatnit paušální náhradu.
  5. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Na posledním místě z okruhu výživného je náhradní výživné. Pokud nestačí částka k uspokojení všech oprávněných, uspokojí se obdobně jako u dlužného výživného poměrně. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
  6. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
  7. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

 

Příklad výpočtu srážky ze mzdy

Čistá mzda zaměstnance činí 28 786 Kč. Má manželku a dvě děti.

Zaměstnanec má nařízeny následující srážky ze mzdy: Exekuční příkaz – nepřednostní pohledávka ve výši 45 000 Kč (doručeno prvnímu plátci mzdy v roce 2012) a výkon rozhodnutí soudu ve výši 28 589 Kč (přednostní pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy v roce 2015).

Nezabavitelná částka: 23 867 Kč (na povinného 13 638 + 3 vyživované osoby, tj. 3 × 3409,50 Kč).

Rozdíl: 28 786 – 23 867 = 4919 Kč

Rozdíl je nižší než jeden a půl násobek základní nezabavitelné částky, tj. 30 685,50 Kč. Budeme tedy dále pracovat pouze se třemi třetinami bez plně zabavitelného zbytku, tj. 4919/3 = 1639 Kč (+ 2 Kč ze zaokrouhlení).

  • 1. třetina zbytku mzdy 1639 Kč = dle pořadí nepřednostní pohledávka (paušální náhradu si zaměstnavatel uplatnit nemůže)
  • 2. třetina zbytku mzdy 1639 Kč = jediná přednostní pohledávka
  • 3. třetina zbytku čisté mzdy 1639 + 2 Kč = zaměstnanec

Na exekuce bude použito 2× 1639 Kč (přednostní i nepřednostní pohledávka), zaměstnanci bude ponecháno  25 508 Kč (23 867 Kč + 1639 Kč + 2 Kč).

 

Zdroj: Podnikatel.cz
Autor: PhDr. Dagmar Kučerová