Kdy nebude moci zaměstnavatel uplatnit slevy na pojistném?

Kdy nebude moci zaměstnavatel uplatnit slevy na pojistném?

Od února 2023 si budou zaměstnavatelé uplatňovat slevy na pojistném. Avšak budou situace, kdy ani při zkráceném úvazku pětiprocentní slevu neuplatní.

Server Podnikatel.cz se podrobně věnuje připravovaným slevám na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, pokud zaměstnají zaměstnance z dotčeného okruhu na kratší pracovní úvazek. I v případě splnění všech požadovaných podmínek musí být zaměstnavatel opatrný. V určitých měsících slevu neuplatní.

 

Shrnutí základních informací k uplatnění slev

Podmínkou nároku na slevu na pojistném je sjednaná kratší pracovní nebo služební doba v rozsahu 8 až 30 hodin týdně (s výjimkou zaměstnanců do 21 let věku). Musí se však jednat o zaměstnance z dotčené skupiny (např. věková kategorie, péče o dítě nebo o osobu blízkou atd.). Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. Zaměstnavatel musí předem oznámit svůj záměr uplatnit slevu na pojistném České správě sociálního zabezpečení.

V seriálu věnovaném slevám na pojistném již server Podnikatel.cz popisoval:

 

Měsíce, ve kterých sleva na pojistném zaměstnavateli nenáleží

Přestože budou splněny všechny výše uvedené podmínky, v praxi jistě nastanou situace, kdy si zaměstnavatel slevu jednoduše neuplatní. V souladu s ustanovením § 7a odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti (ve znění od 1. února 2023) sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud

  • a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,

  • b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy,

  • c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru,

  • d) zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo

  • e) je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti.

 

Podrobněji k úhrnu vyměřovacích základů – body a) a b)

Sleva zaměstnavateli nenáleží, pokud úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání v pracovním a služebním poměru u téhož zaměstnavatele přesáhne 1,5násobek průměrné mzdy. Účelem je neposkytovat slevu v případech vysokých výdělků. Pro rok 2023 bude průměrná mzda 40 324 Kč, 1,5násobek činí 60 486 Kč.

Průměrná mzda 40 324 Kč vynásobená koeficientem 1,15 % (0,0115) činí v průměru 463 Kč na hodinu. U zaměstnance se průměrný hodinový příjem zjišťuje v každém kalendářním měsíci. Za příjem se považuje vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Pokud zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, zjišťuje se vyměřovací základ pro výpočet hodinového příjmu z úhrnu vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání. Jestliže průměrný vyměřovací základ připadající na jednu odpracovanou hodinu bude vyšší než průměrná hodinová mzda, sleva na zaměstnance za takový kalendářní měsíc nenáleží.

 

Podrobněji k odpracované době – bod c)

Odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli (včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby dle § 348 odst. 1 zákoníku práce) překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin. Pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, bude nutné tento limit upravit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru.

Zmíněný maximální počet hodin v kalendářním měsíci je závazný pro všechny dotčené skupiny zaměstnanců, tedy i pro zaměstnance do 21 let, u kterých neplatí prvotní podmínka sjednaného zkráceného pracovního úvazku. Což pro server Podnikatel.cz potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na osoby mladší 21 let se vztahuje pouze výjimka uvedená v § 7a odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. V ustanovení § 7a odst. 3 pro tuto skupinu osob žádné výjimky uvedeny nejsou, tedy i pro ně platí veškerá výše uvedená omezení. Limit počtu hodin je závazný. Odpracované hodiny nad rámec sjednaného rozsahu zkráceného úvazku se budou počítat do měsíce, ve kterém byly skutečně odpracované. Pro poskytnutí slevy na pojistném nesmí v kalendářním měsíci počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnance překročit 138 hodin, vysvětlil za ministerstvo Jakub Augusta. To platí i pro případ, kdy je mzda sjednána s ohledem na případnou práci nad rámec sjednaného pracovního úvazku.

 

Podrobněji k zaměstnancům se zdravotním postižením – bod d)

Sleva na pojistném se nebude poskytovat za zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnavatele, se kterým úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Těmto zaměstnavatelům je poskytován příspěvek – refundace skutečně vynaložených nákladů (maximálně 14 200 Kč). Poskytnutím slev by došlo k situaci, kdy by zaměstnavatel mohl nárokovat vyšší částky na dodatečné náklady.

Nebude tedy možné uplatnit slevu na pojistném u zaměstnanců, které zaměstnavatel uvede v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců. To platí i při kumulaci důvodů. Například když zaměstnavatel uplatňuje slevu nikoli z důvodu zdravotního postižení, ale věkové hranice (zaměstnanec starší 55 let). Pokud je zaměstnavatel uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, pak slevu na pojistném nelze uplatnit z žádného z uvedených důvodů – tedy ani s ohledem na věk zaměstnance (starší 55 let) a ani vzhledem k jeho zdravotnímu postižení. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce čerpají jiné typy podpory, potvrdil Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí.

 

Podrobněji k zaměstnancům, na které čerpá zaměstnavatel kurzarbeit – bod e)

Nebude rovněž možné souběžné poskytování slevy na pojistném a příspěvku v době částečné práce, a to na všechny zaměstnance, které zaměstnavatel uvedl v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců.

Jestliže nebudou v jednotlivých měsících splněny výše uvedené podmínky, zaměstnavatel slevu neuplatní. Záměr uplatňovat slevu ale ukončovat v těchto měsících nemusí, pokud nadále trvá kratší sjednaný pracovní úvazek a zaměstnanec patří do dotčené skupiny zaměstnanců. Kupříkladu při překročení počtu hodin (138 hodin). V měsíci, kdy dojde k překročení, se sleva neuplatní. V následujícím měsíci jsou odpracované hodiny v limitu, slevu je možné opět uplatnit.

 

Zdroj: Podnikatel.cz
Autor: PhDr. Dagmar Kučerová